Sdílení kol se v České republice rozvinulo v průběhu druhé dekády tohoto století. Na rozdíl od starších staniční systémů bez doků funguje dnes většina dostupných systémů na principu free-floating, kdy kolo lze uzamknout kdekoliv v provozní zóně, nikoliv jen na vyhrazené stanici.

Rekola – nejrozšířenější systém v ČR

Rekola je od svého vzniku v roce 2013 největším poskytovatelem sdílených kol v Česku. Systém provozuje klassická jízdní kola i elektrokola (e-bike). Uživatel se registruje přes mobilní aplikaci, kolo odemkne naskenováním QR kódu a uzamkne ho na místě, kde jízda skončila – v rámci vymezené provozní zóny.

Kolo Rekola u stanice I. P. Pavlova v Praze
Kolo Rekola v okolí stanice metra I. P. Pavlova v Praze. Zdroj: Wikimedia Commons, licence CC.

Pokrytí Rekola zahrnuje kromě celé Prahy také Brno, Ostravu, Plzeň, Liberec a řadu dalších měst. Přesný aktuální seznam měst a provozních zón je dostupný v mobilní aplikaci nebo na webu rekola.eu.

Fakta o Rekola (k roku 2025)

  • Provoz od roku 2013, zakladatelem česká firma
  • Provozní města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a další
  • Typy kol: klasická i e-kola (elektrokola)
  • Aplikace: iOS a Android
  • Ceník: minutové a paušální tariffy, dostupné na rekola.eu
  • Sezóna: celoroční provoz (s omezením při extrémních podmínkách)

Rekola a veřejná doprava

V Praze existuje spolupráce Rekola s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP). Předplatitelé Lítačky (roční jízdní průkaz MHD) mohou za určitých podmínek čerpat zvýhodněné tarify sdíleného kola. Toto propojení odpovídá konceptu multimodální mobility, kde kolo slouží jako „poslední míle" od stanice metra nebo autobusu.

Freebike – elektrokola ve vybraných lokalitách

Freebike se zaměřuje zejména na e-kola a e-koloběžky. Systém funguje v Praze a v menší míře v dalších lokalitách. Na rozdíl od Rekola je Freebike provozován jiným subjektem a tarify se liší.

Elektrokola Freebike na pražském festivalu
Elektrokola Freebike na akci v Praze. Zdroj: Wikimedia Commons, licence CC.

Freebike nabízí elektrokola s pedalováním (pedelec), kde elektrická asistence podporuje šlapání. Vhodná jsou pro překonání delších vzdáleností nebo kopcovitého terénu bez nadměrné fyzické námahy.

Lokální systémy mimo Prahu

Více českých měst provozuje vlastní systémy sdílení kol nebo spolupracuje s regionálními dopravními integrátory. Situace se ale liší město od města:

  • Brno: Vedle Rekola zde v minulosti působily i jiné systémy. Aktuální nabídku ověřuje Brněnské komunikace nebo web mesta.brno.cz.
  • Ostrava: Systémy sdílení kol jsou dostupné v rámci Rekola; samostatný municipální projekt v tuto chvíli neprobíhá.
  • České Budějovice: Provozovatel spolupracuje s Jihočeským dopravním integrátorem na napojení sdílených kol do systému JIKORD.
  • Hradec Králové a Pardubice: Obě města mají zastávky a kola sdíleného systému v centrálních čtvrtích.

Free-floating vs. staniční systémy

Majoritní přístup v ČR je dnes free-floating: kolo lze zamknout kdekoliv v zóně, bez nutnosti vrátit ho na specifickou stanici. Staniční systémy (dock-based) vyžadují stojany, ale mají výhodu v prediktabilním umístění kol.

Praha v historii testovala staniční systémy (projekt Homeport v roce 2013), ale tyto experimenty nevedli k trvalé infrastruktuře. Přechod na free-floating odpovídá celoevropskému trendu, kde flexibilita převažuje nad přesností lokalizace.

Praktická doporučení při výběru systému

Před použitím sdíleného kola je vhodné prověřit:

  • Zda je daný systém aktivní v cílovém městě nebo části města
  • Rozsah provozní zóny – mimo ni nelze kolo uzamknout
  • Dostupnost kol v dané hodině (e-kola se večer přemísťují pro dobíjení)
  • Tarifní podmínky – minutové sazby za delší cesty se mohou prodražit oproti paušálnímu tarifu

Informace o cyklistické infrastruktuře, která sdílená kola doplňuje, jsou dostupné v článku Cyklistická infrastruktura v Praze.